Filozofie

Narozením každého dítěte přichází na svět jedinečná individualita, která je dokonale vybavena a připravena učit se a objevovat. Neochvějně věříme, že zásadní pro to v koho děti rostou je prostředí, v němž se vyvíjí. To má rozhodující vliv na utváření osobnosti, cestu a směr, kterým se dítě ubírá.

Pro růst dětí v samostatné nezávislé a zralé osobnosti, plně si uvědomující svou individualitu a se zdravým sebevědomím, je nezbytné vytvářet vhodné podmínky. Děti, které mají být vybaveny konstruktivním názorem, uměním spolupracovat a mají mít chuť a ambice něco ve svém životě dosáhnout, potřebují vyrůstat v prostředí, které jim to umožní, a které je k tomu zodpovědně vede.

“Jsme přesvědčeni, že současná doba a společenské prostředí tyto podmínky dětem neposkytují.” 

Současnost charakteristická nadbytkem a zvykem poskytovat dětem vše bez nutnosti jejich samostatného úsilí a zapojení, ideální podmínky pro rozvoj jejich osobnosti nevytváří. Často alibistické spoléhání se na instituce jako hlavní zdroje výchovy je neadekvátní a nezodpovědné. Tyto instituce často působí rigidně a stereotypně, bez skutečného zájmu o rozvoj dětí a zodpovědnost za výchovu rozhodně není jejich posláním. Sportovní prostředí, zaměřené primárně na výkon často motivovaný strachem z chyb a selhání, také cestou rozvoje a podpory osobnosti nekráčí.

Naše osobnost, chování, hodnoty a postoje jsou zásadně formovány podněty a rodinnou výchovou v raném věku. Je nevyvratitelným faktem, že do 6/7 let je 90% základních vzorců chování pro budoucí život již vytvořeno, což značně podtrhuje důležitost a zodpovědnost rodičů, jejich přístupů a jejich výchovy.

Prostředí školy by mělo být především místem, kde se děti mimo rodinu, mezi ostatními, v hodnoceném prostředí učí pohybovat, kde se učí hledat a umět bez strachu prosazovat svou individualitu, kde se postupně učí umět spolupracovat a být svou individualitou přínosem pro ostatní. Bohužel učit děti především obsah učiva bez dovednosti jeho praktické aplikace je v našem vzdělávacím systému stále přetrvávající skutečnost.

Významným pomocníkem na cestě k samostatné nezávislé a zralé osobnosti by měly být nebo mohou být mimoškolní, sportovní, volnočasové instituce. Ty, díky typu motivace dětí, mají jedinečnou moc podporovat rozvoj osobnosti každého dítěte nejen ve svém zaměření, ale také v dalších pro život důležitých dovednostech. Například příliš ranná specializace a s tím spojený brzký tlak na výkon je charakteristický znak interakce v našem sportovním prostředí. O správné, uvědomované, podpoře osobnosti zde nemůže být řeč.

Zcela jistě lze konstatovat že to, co v podobě podnětů a stimulů jako rodiče, učitelé, trenéři do dětí zaséváme, to v podobě jejich chování, postojů, hodnot také sklízíme.

Kotrmelec je určen především těm rodičům, učitelům, trenérům a institucím, kteří aktivně hledají odpovědi a inspirace, jsou otevřeni změnám a chápou, že pokud chceme změnu u dětí, musíme nejprve začít u sebe. S tímto přístupem potom můžeme očekávat, že k menším či větším kotrmelcům v životním stylu dětí může dojít 🙂