Článek · 28. března 2023

Buďte, prosím, důslední

Když jste na mě laskaví a zároveň pevně trváte na svých pravidlech, učíte mě dělat věci pořádně až do konce a zvládnout situace, kdy mi řeknete „ne“.

Proč je důslednost tak důležitá

Důslednost je základní kámen každé výchovy. Ať už jde o dodržování režimu, pravidel, plnění povinností nebo prostě jen běžné fungování doma, když jste důslední vy, naučím se být důsledný i já. Naopak, pokud to doma „někdy platí a někdy ne“, začne moje hlava hledat výmluvy, proč něco nejde, proč zrovna dnes ne, proč právě já nemusím…

Povinnosti nejsou trest, ale příležitost

V každé rodině by měl mít každý své místo a s ním i svoje povinnosti. Nemyslíme tím, že si dítě vyčistí zuby nebo ustele postel. To je běžná samostatnost.

Skutečná povinnost je něco, co dělám já pro vás. Je to můj vklad do rodiny.

Povinnosti pomáhají dítěti:

  • naučit se konkrétní dovednost
  • cítit, že je pro ostatní užitečné
  • zažít pocit „zvládnu to“
  • budovat si zdravé sebevědomí

 

Cílem je, aby dítě své povinnosti plnilo samo, bez připomínání a pořádně. K tomu ale vede cesta. Nejprve spolu, pak s pomocí, potom s dohledem a nakonec samo.

 

Důslednost + uznání = motivace

Děti přirozeně touží být užitečné. Když je za jejich úsilí někdo uzná, o to víc se snaží.

Automatické plnění povinností bez připomínání má přímý vliv na jejich samostatnost a sebedůvěru.

 

Co může být dětská povinnost?

U malých dětí (cca do 3 let) třeba:

  • odnést použité oblečení
  • zalévat květiny
  • utírat stůl
  • pomáhat s tříděním odpadu

Později například:

  • vynášet koš (když ho unese)
  • vysávat
  • vyklízet myčku

Vždy podle věku a schopností dítěte.

 

Co dítě potřebuje, aby zvládalo povinnosti samo

 

  • Cítit se milováno a v bezpečí – sebejisté děti mají větší chuť přispívat

  • Vidět vzor v rodičích – pokud vy děláte své povinnosti automaticky, inspirujete i dítě

  • Zažít upřímné ocenění – pochvala, obejmutí, vřelé „děkuju“ nebo pohlazení udělá víc než odměna

 

A jak na odměny?

Odměna přichází až potom, co dítě svou povinnost splní samo a bez připomínání a správně.

Pokud něco udělá až po šestém upozornění, není to důvod k oslavě. Dítě by mělo vnímat, že povinnost má smysl právě tehdy, když ji plní dobrovolně, samostatně a kvalitně.

 

Když jste ke mně laskaví a zároveň důslední, učíte mě nejen zvládat každodenní úkoly, ale i přijímat „ne“ s respektem. Pomáháte mi růst v silného, zodpovědného člověka.